V roce 2016 byla vydána příručka Využití indikátorů od A do Z, která si dala za cíl jediné - shrnout praxi a zkušenosti odborného týmu společnosti Ci2, o.p.s. v oblasti práce s indikátory udržitelnosti na místní úrovni. Publikace vznikla v době, kdy byly přijaty nové Cíle udržitelného rozvoje OSN – tzv. Sustainable Development goals (SDgs), které se postupnými kroky dostávají do zorného pole mnoha organizací. Z hlediska hodnocení udržitelného rozvoje představují SDgs významný milník, jenž by se měl projevit v hodnocení vývoje na národní úrovni, ale jak autoři publikace doufali, i na úrovni místní. I přes toto vědomí, zmíněná publikace témata SDg neobsahuje, neboť jejich aplikace na místní úrovni v podmínkách ČR je na samém počátku.
V kontextu značky Města s dobrou adresou je důležitý Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava obyvatel, který je jedním z deseti standardizovaných indikátorů používaných v ČR pro hodnocení místní udržitelnosti. Zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří:
Údaje k roku 2017
Počet obyvatel Zlína: | 75 151 |
Počet registrovaných osobních automobilů: | 30 400 |
Stupeň automobilizace (počet vozidel / 1 000 obyvatel): | 405 |
Průměrný počet cest v běžném dni připadající na 1 obyvatele: | 2,47 |
Celkový počet cest vykonávaných obyvateli města v běžném dni: | 185 623 |
Počet cest uskutečňovaných obyvateli města s pomocí aut v běžném dni: | 83 530 |
Podíl cest uskutečňovaných obyvateli města s pomocí aut: | 45 % |
Průměrná obsazenost osobních aut (osoby): | 1,3 |
S přihlédnutím k současným trendům se předpokládá další zvýšení zátěže města osobní automobilovou dopravou. S tím bude také spojen nárůst negativních vlivů, jako je znečištěné životní prostředí, nadměrný hluk, snižování bezpečnosti a snižování atraktivity veřejných prostranství.
Kombinace trendů výše popsaných ukazatelů představuje do budoucna neudržitelnou situaci. Objem netranzitní automobilové dopravy ve městech dlouhodobě roste. Stávající komunikační síť měst však může pojmout jen její omezené množství. K limitní hodnotě se již blížíme a podle toho se dopravní situace ve městech zhoršuje, zejména v dopravních špičkách.
Dopravní stavby, které by dokázaly vyřešit dopravní problémy uvnitř měst, by byly jednak neuvěřitelně drahé, v řádu několika miliard korun. To je zcela mimo rámec finančních možností měst. Současně by za jejich oběť padl další veřejný prostor a ještě více by trpěla kvalita městského prostředí, zejména v centru, což je pochopitelně těžko přijatelné.
Prostě se potřebujeme pohybovat různými způsoby.
Často je výhodné (časově i ekonomicky) kombinovat různé druhy dopravy.