Aktivní mobilita ve městech. Počítají s její podporou evropské a národní fondy?

20. 05. 2019

Dnes je velmi populární hovořit o podpoře aktivní mobility, o ochraně klimatu, o podpoře řešení městské mobility. Už méně populární ale je dokázat podporu konkrétními a razantními kroky.

Hlavním nástrojem, jak mohou města zvyšovat podíl aktivní dopravy, je stavba bezpečné infrastruktury. Podle opakovaných průzkumů jsou hlavní bariéry pro větší využití jízdního kola jako dopravního prostředku nízký pocit bezpečí, intolerantní chování řidičů k cyklistům, nedostatečně rozvinutá cyklistická infrastruktura a zajištění bezpečného „zaparkování“ kola v cíli cesty, včetně zázemí pracovišť a škol. Zvýšit ochotu k absolvování pravidelných cest pěšky vyžaduje rozumné dopravní vzdálenosti, kromě toho také cesty vedené stranou hlavních silnic (bez hluku a smogu) a v bezpečném prostředí.  

Zvláštním tématem je dojíždění do center z předměstí a využití elektrokol, které mohou výrazným způsobem ovlivnit mobilitu ve městech. Také na ně je potřeba myslet, a to z pohledu dopravy.

Města a regiony dnes řeší městskou mobilitu, ale troufáme si napsat, že ani jediné nepočítá ve svých plánech s elektrokoly, jako s přirozenou součástí dopravního systému. Žádné české město nepostupuje jako Londýn, který buduje ve velkém „cyklistické dálnice“, právě s ohledem na možnosti, které elektrokola nabízí občanům. Jejich síť je možné si prohlédout zde. Nejde tak o „cyklodálnice“, ale naznačení možnosti, že by lidé mohli dojíždět do centra města z okolních obcí z vzdálenosti 10 – 15 km.

Dobrou zprávou je, že se i nadále počítá s podporou aktivní mobility, zvláště pak se stavbou cyklistické infrastruktury, jak z evropských, tak i národních zdrojů. Nicméně slabou stránkou jsou nedostatečné stávající a plánované alokace (finance vyhrazené v daném dotačním titulu). Jedná se o vážnou hrozbu, která může významným způsobem ovlivnit naplňování tohoto dokumentu. Symbolem problému se stal projekt cyklistické stezky Šumvald – Libina, která měla zajistit bezpečnost cyklistům na silnici II/446 vedoucí z Uničova na Šumperk. Obec podala žádost o podporu nejprve v roce 2018 na IROP (Integrovaný regionální operační program) a následně v roce 2019 na SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) a vždy neúspěšně. Jediným důvodem byla nízká alokace neboli málo financí v dotačním titulu.

 

Stav Evropských fondů

Ohlédnutí za minulým obdobím:

• Evropské fondy pro období 2007–2013. K 25.1.2011 bylo schváleno 192 projektů s cyklistickou tématikou. Výše podpory činila 3,14 miliardy korun a celkové náklady dosáhly výše 3,59 miliardy korun. Nejvíce finančních prostředků do cyklistické dopravy bylo vyhrazeno z regionů soudržností (ROP NUTS II).
• Evropské fondy pro období 2014–2020. V roce 2018 Ministerstvo pro místní rozvoj podpořilo 56 projektů za 571 mil. Kč. Z poslední výzvy IROP bylo podpořeno 17 projektů za 236 mil. Kč. Pokud k tomu připočítáme několik projektů z přeshraniční spolupráce (přesné počty neznáme), tak jsme cca na polovičních číslech předchozího období. …

V plném proudu je příprava nového programovacího období 2021-2027. V příloze je uveden leták Ministerstva pro místní rozvoj shrnující priority financování z pohledu České republiky.

Samozřejmě realita se může ještě jakkoliv jinak vyvinout, přesto tento materiál dává celkem ucelený obraz o možné skladbě budoucí dotační politiky v ČR, která navazuje na Strategii regionálního rozvoje ČR 21+ (SRR21+).

Priority financování z pohledu České republiky (leták je ke stažení pod článkem).

Základním problémem je, že mezi strategickými cíli je sice uvedena „Efektivní, dostupná a k životnímu prostředí šetrná doprava“, konkrétně aktivní či bezmotorová doprava však mezi prioritami chybí. Také v dokumentu SRR21+ je zatím aktivní mobilita uvedena nedostatečně. Svaz měst o obcí ČR již napsal připomínku k odstranění nedostatku, zatím bez odezvy.

Z prvních informací tak lze vyvodit, že alokace na výstavbu cyklistické infrastruktury bude opět nedostatečná a možná ještě nižší, než ve stávajícím období 2014–2020 strukturálních fondů.

Stanovisko Evropské komise je pozitivní, jak ukazuje zpráva Evropské komise  {COM(2019) 150 final}, která obsahuje identifikace případných oblastí rozvoje v rámci financování EU pro období 2021-2027. Aktivní mobilita je zde uvedena mezi klíčovými prioritami. Více na Akademii městské mobility.

Není tedy možné odvolávat se na Evropskou komisi, že ona nastavuje alokace.

Státní fond dopravní infrastruktury

Česká republika má svůj fond, díky kterému lze podporovat výstavbu nebo oprav cyklistických stezek, případně zřizování jízdních pruhů pro cyklisty.

Finanční příspěvek se poskytuje výhradně na:

1. výstavbu cyklistické stezky,
2. opravu cyklistické stezky
3. zřizování jízdních pruhů pro cyklisty na místních komunikacích nebo na silnicích II. nebo III. třídy.

Příjemci příspěvku:

• obec jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo jako vlastník místní komunikace, na které se zřizuje cyklistický pruh,
• organizační složka obce (např. městský obvod, městská či místní část) nebo příspěvková organizace zřízená obcí, které vykonávají správu majetku ve vlastnictví obce,
• svazek obcí ve smyslu § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti,
• kraj jako vlastník budované cyklistické stezky nebo jako osoba provádějící výstavbu cyklistické stezky nebo jako vlastník silnice, na které se zřizuje cyklistický pruh.

Výše příspěvku:

• Z rozpočtu SFDI lze poskytnout příspěvek maximálně do výše 85 %.
• Finanční prostředky SFDI nelze kombinovat s prostředky fondů a programů Evropské unie.

 

Nicméně nejde jen o dotační titul, ale především jde o absorpční schopnosti měst a obcí České republiky k budování cyklostezek. Určitým varováním je rok 2019, kdy byl schválen příspěvek pro 29 akcí s limitní výší příspěvku 351,2 mil. Kč. I přes výrazné navýšení původně rozpočtované částky ve výši 200 mil. Kč nemohly být podpořeny všechny žádosti, které splnily formální náležitosti, což jen potvrzuje obrovský zájem žadatelů o tento druh příspěvku a zároveň kvalitní přípravu předložených projektů. Celkově bylo předloženo 74 žádostí o příspěvek.

Na druhou stranu, kvůli nedostatečnému objemu financí nebyla podpořena celá řada dalších kvalitních projektů v celkové výši cca 220 mil. Kč.

 

Nové možnosti pro výstavbu cyklistické infrastruktury

Také kvůli možnému nedostatku financí v evropských a národních fondech je třeba prosazovat a hledat další efektivní a investičně nenáročné způsoby, jak podpořit budování bezpečných komunikací pro bezmotorovou dopravu. Jsou to především:

• Podpora výstavby a zejména rekonstrukce účelových komunikací – je nutné jednat s Ministerstvem zemědělství o hledání způsobu, jak budovat tyto komunikace financovány.
• Spolupráce měst a ŘSD, resp. krajské správy silnic při podpoře cyklistické dopravy (regulérní podklad zapracovat cyklistická opatření do svých staveb).
• Spolupráce měst a SŽDC při budování stojanů a úschoven u nádraží a zastávek.

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Štítky: Finance (Mezioborového plánování, tag20), Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27), Pěší doprava (Dobrá praxe, tag28)