14. 09. 2018
Kdo se problematikou komunikace zabývá, tak teorii zná. Ale otázná je položena jinak. Co skutečně rozhoduje o úspěchu komunikace? Jen tak mezi námi, které město by šlo do kampaně 1/10? Teorie je sice pěkná, ale otázka zní, zda skutečně "ta druhá" strana uslyší, co ji chceme říci. Pokud chceme jen naplnit nějaký projekt, byť postavený na výborných zkušenostech, ale nedáte do toho svou energii, pokud nebudete hovořit tělem, očima, nic nefunguje. Sice před časem byla zveřejněna novinka "Jak komunikovat?" , ale jen ti, co se workshopu zůčastnili, ví, o čem byl a jakou měl energii. Odkaz na prezenatce a soubor neřeknou skoro nic.
Ten problém je prostě jinde. Sice teorii máme, ale vlastně nevíme, proč komunikovat s veřejností na téma udržitelná městská mobilita.. Vždyť "my" vím nejlépe, co potřebuje město. A tak jsme se se obrátili na vedoucího odboru dopravy města Lipska Torbena Heinemanna a zeptali jsme se ho, proč je komunikace v Lipsku tak důležitá pro úspěch jakékoli strategie?:
„Dlouhodobá komunikace úřadu je velmi důležitá. Naším úkolem jako městského úřadu je informovat veřejnost o důsledcích jednotlivých kroků. Zároveň je naše role informovat politiky a dát jim podklady k tomu, aby vybrali skutečně ten nejlepší scénář. Pro politiky je také důležité, že volbou dané varianty neztratí důvěru svých voličů. Každý krok se velmi složitě projednává, takže celý proces trvá v Německu i několik let."
Vysvětlování důsledků a zapojování veřejnosti, nikoli formální ale skutečně podílení se na podobě města, je proto klíčové pro úspěch jakékoli dlouhodobé strategie. „Už to, že lidé někam přijdou a zapojí se do nějakého řešení, nám dávají důvěru. Znamená to, že mají pocit, že ta práce jim pomůže zlepšit život a že investují svůj čas do něčeho, co má smysl," uzavírá Heinemann. Více o Lipsku se dozvítte na tomto odkaze.
Role úřadu je připravovat politikům podklady pro rozhodování, zároveň komunikovat s veřejností. Nestranný odborný přístup je natolik zásadní, že role městského úřadu je při tomto úkolu nezastupitelná. Zároveň charakter těchto činností předurčuje právě městský úřad, aby vykonával roli koordinátora v komunikaci.
Města, která dlouhodobě pracují se změnami dopravního chování pomocí měkkých nástrojů, obvykle pro tuto činnost mají vyčleněný rozpočet a služby vykonávají organizace řízené a koordinované městským úřadem (např. Lublaň či Vídeň, kde fungují „centra mobility“). Někdy práce přebírá městská organizace, která kromě komunikační práce připravuje městu podklady a analýzy a má na starosti rozvoj a organizaci dopravy. Jindy, jako na příkladu Berlína, byla společnost Berlin Partners budující značku města založena více akcionáři jen s podporou města.
Městské kampaně pak doplňují aktivity neziskových organizací nebo soukromých společností (např. provozovatelů bikesharingu, carsharingu atd.).
Často fungují nezávisle, jejich činnost se snaží integrovat znalostní sítě a think-tanky jako např. GPSM (German Partnership for Sustainable mobility), které v současnosti zahrnuje 175 partnerů (srpen 2018).
A jako bonus vám přikládáme prezentaci o komunikační strategii města Mnichova. Vybrali jsme jednu fotku z prezentace, která nepotřebuje komentáře.
Ale máme dobrou zprávu. Máme i dobré příklady z Česka. Jen namátkově uvádíme Třinec.
A na závěr ještě přikládáme ke stažení soubory ke kampaním a ke komunikaci z projektu Transport Learning a Manuál participace z IPR Praha. Prostě teorie je dost.
Štítky:
Zahraniční města (Role města, tag8),
Kampaně (Občan, tag35)
Aktuality
