Připomeňme si přínosy cyklistické dopravy

30. 07. 2018

Ano víme, lidé nečtou, jen scanují informace. Ale i přesto je potřeba si čas od času připomenout přínosy cyklistické dopravy. V našem článku sme vycházeli z právě připravovaného Panevropského plánu cyklistické dopravy (Pan-European Master Plan). Jedná se o klíčový dokument, který se má stát základním průvodcem pro rozvoj bezmotorové dopravy v celé Evropě. Vzniká pod hlavičkou Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí (THE PEP). Díky němu by se mohly v dohledné době zlepšit podmínky pro cyklisty a pěší také v České republice.

Takže o jaké přínosy se jedná?

Z obrovského množství výhod, které člověku i společnosti přináší pravidelná jízda na kole, jsme kromě přínosů pro dopravu, životní prostředí a zdraví zkoumali podrobně především přínosy pro ekonomiku a trh práce. Kalkulace přínosů probíhá s využitím nejmodernějších nástrojů (např. HEAT-Tool) a na základě výsledků studií, a také s předpokladem, že se podaří dosáhnout cíle a zdvojnásobit podíl cyklistů na území Evropy. Viz odkazy na prioritní cíle THE PEP.

Abychom mohli přínosy cyklistiky vypočítat i ve státech, kde nejsou k dispozici údaje o kilometrech ujetých na jízdním kole, členové partnerství přišli s návrhem udělat pro tyto státy odborný odhad. Hodnocení bylo provedeno v 54 státech v panevropském regionu.

PŘÍNOS PRO UDRŽITELNÝ EKONOMICKÝ ROZVOJ A VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST

Ekonomické přínosy cyklistiky jsou značně rozmanité. Podle účelu cyklistiky (volný čas nebo doprava) můžeme přímé ekonomické přínosy měřit např. v daňových příjmech, vyrobených produktech, prodejích, pracovních místech nebo výdělcích. Nepřímé ekonomické přínosy jsou např. snižování hladiny emisí skleníkových plynů a nečistot v ovzduší, pozitivní dopady na lidské zdraví, zvyšování bezpečnosti, úspora nákladů (např. jízda na kole do práce místo autem) nebo snižování nákladů na dopravní přetíženost.

Cyklistika vytváří pracovní místa! V současnosti s cyklistikou nějakým způsobem souvisí přibližně 750 000 pracovních míst v panevropském regionu a během posledních let se jejich počet zvyšuje. Až 80 % těchto pracovních míst je v cykloturistice. Dalším ekonomickým odvětvím je výstavba a údržba cyklistické infrastruktury, průmysl zaměřený na cyklistiku závodní, a také výzkum. A konečně nesmíme opomenout služby jako opravny a půjčovny jízdních kol nebo cyklistické kurýrní služby. Podle výpočtů, které vycházejí ze zprávy „Cyklistika funguje – pracovní místa a tvorba pracovních míst v ekonomice související s cyklistikou“, by zdvojnásobení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce v 27 členských státech EU (v současnosti 8 %) přineslo dalších 400 000 pracovních míst a navýšení obratu v maloobchodě o 3,5 miliard euro.

Cyklistika podporuje místní ekonomiku i venkov

Podle jedné z britských studií utratí cykloturista, který má za sebou určitou fyzickou námahu a cítí, že by se měl odměnit, asi 3-4x víc peněz než ten, koho do cílové destinace dovezlo auto. A pokud jde o cyklisty, kteří kolo používá jako každodenní dopravní prostředek, ti obvykle urazí kratší vzdálenost než řidiči aut, a proto např. preferují místní obchody před nákupními centry, která bývají v okrajových částech měst. Takto cyklistika podporuje místní ekonomiku i správně navrženou víceúčelovou infrastrukturu v rezidenčních oblastech, které jsou základem udržitelného způsobu života.

PODPORA UDRŽITELNÉ MOBILITY

Evropská města čelí rostoucí populaci a současnému trendu urbanizace, zatímco veřejný prostor je více či méně limitovaný. Rozvinutá struktura města obvykle neumožňuje žádnou další výstavbu infrastruktury pro motorovou dopravu. Prostor určený automobilové dopravě bývá využitý na maximum. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSC) dne 25. dubna 2007 vydal prohlášení, podle kterého „auta jsou sice pro moderní společnost důležitá, ale města orientovaná na automobilovou dopravu už nejsou ani možná, ani žádoucí. Základním prvkem moderního plánování dopravy ve městech by se proto měla stát doprava veřejná a ty druhy osobní dopravy, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí (např. cyklistická a pěší)“.

Cyklistika je jedním z prostorově nejefektivnějších způsobů dopravy. Zaparkované auto potřebuje 8x tolik místa jako zaparkované kolo. Vzhledem k tomu, že ve městech jako Berlín se plánování dopravy v minulých několika desetiletích zaměřovalo na automobilový provoz, v současnosti zde převažuje prostor pro auta nad prostorem pro cyklisty v poměru 19 : 1. Podaří-li se podíl cyklistů zdvojnásobit, bude víc veřejného prostoru pro lidi, a ne pro auta.

Víc než 50 % každodenních cest je kratších než 5 km, to znamená, že podstatnou část těchto cest mohou lidé vyřídit na kole. Pokud máte vhodnou infrastrukturu, je jízdní kolo nejlepší dopravní prostředek, jak se dostat „z kuchyně až k pracovnímu stolu“ při vzdálenosti kratší než 5 km. Ve srovnání s autem může cyklista většinou jet přímější cestou. Proto jde o nejrychlejší dopravní prostředek na krátké vzdálenosti. Vzdálenost, na které obyvatelé panevropského regionu nahradili auto jízdním kolem, je už 42 bilionů osobokilometrů. Při dvojnásobném podílu cyklistů by počet osobokilometrů, které lidé ujedou na kole místo autem, vzrostl na 84 bilionů ročně. A nové vynálezy jako elektrokola mohou konkurovat autům na vzdálenosti až 10 kilometrů. Cyklistická doprava rozšiřuje spádovou oblast ve srovnání s dopravou pěší z 1-2 km na 3-6 km při stejné vynaložené energii.

Prostorově efektivní jízdní kola pomáhají předcházet dopravním zácpám a měnit oblasti s dříve dominantní motorovou dopravou ve volnočasové zóny, které poskytují kvalitní podmínky pro život obyvatel. Jízda na kole je nezávislá především z hlediska času (žádné jízdní řády) a vnější energie. Snížení dopravní přetíženosti v případě zdvojnásobení podílu cyklistů bude znamenat nepřímé ekonomické přínosy ve výši až 4,9 miliard euro.

Podaří-li se nahradit automobilovou dopravu cyklistickou, pomůže to i v dalších oblastech, např. ušetřit náklady obcí na výstavbu a údržbu dopravních komunikací. Podle údajů OECD by zdvojnásobení podílu cyklistů přineslo úsporu investičních nákladů na výstavbu infrastruktury až 0,7 miliard euro, resp. 0,4 miliard euro na údržbu silnic.

Jízda na kole je spolu s chůzí nejlevnějším způsobem dopravy. Jízdní kolo je cenově dostupnější a demokratičtější dopravní prostředek než auto. Kolo si může pořídit mnohem víc lidí než auto a jeho přímé společenské přínosy jsou nepochybné: demokratizace mobility a větší samostatnost uživatelů, která je součástí 10. cíle udržitelného rozvoje (SDG) „Snižovat nerovnost uvnitř jednotlivých států a mezi nimi“.

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ÚSPORA ENERGIE

Pařížská dohoda, která je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, je cestou, jak omezit zvyšování teploty na max. 2°C (existuje dokonce i ambiciózní cíl max. o 1,5°C). To ovšem znamená nutnost snížit do roku 2050 množství emisí skleníkových plynů o 80 až 95 %, což omezí globální oteplování na max. 2 °C. Sektor dopravy je jedním z hlavních producentů emisí skleníkových plynů a jediné pododvětví s nárůstem hladiny emisí o 11,6 %. Omezení osobní automobilové dopravy vede přímo ke snižování spotřeby paliva, snižování emisí skleníkových plynů, znečišťujících látek v ovzduší i hladiny hluku. Podle údajů ECF produkuje cyklista 16 g CO2/km, zatímco osobní auto asi 271 g CO2/km. Zdvojnásobení podílu cyklistů na dopravě pomůže snížit množství emisí skleníkových plynů o 8 milionů tun, což představuje nepřímé ekonomické přínosy ve výši 1,1 miliard euro/rok.

Produkci škodlivých látek v ovzduší, jako jsou oxidy dusíku a prachové částice, do značné míry způsobuje automobilová doprava. Oxidy dusíku, které překračují povolený limit v mnoha městech, produkují především dieselové vozy.  V důsledku se zvyšuje počet nízkoemisních zón. Pokud jde o prachové částice, SZO odhaduje, že téměř 83 % obyvatel měst, která mají k dispozici údaje o množství prachu v ovzduší, je vystaveno takovému množství polétavého prachu, které překračuje normy SZO pro kvalitu ovzduší. Jízda na kole naopak neprodukuje ani oxidy dusíku, ani polétavý prach, a proto významně přispívá k zvyšování kvality ovzduší zejména na nejvíc potřebných místech – ve městech.

Nepřímé ekonomické přínosy sníženého množství nečistot v ovzduší v případě zdvojnásobení podílu cyklistů na dopravě představují 0,4 miliard euro/rok. Za předpokladu, že ve vozovém parku je 41 % dieselových aut a 54 % aut na benzín, a podíl vozového parku podle emisních norem je daný, můžeme náklady za znečištěné ovzduší odhadovat s využitím příručky o externích nákladech v dopravě z roku 2014.

Nepřímé ekonomické přínosy sníženého hlukového znečištění díky zdvojnásobení podílu cyklistů budou 0,4 miliard euro/rok. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je „doprava jedním z hlavních zdrojů environmentálního hluku; odhaduje se, že asi 125 milionů lidí na území EU je vystaveno celodennímu hluku vyššímu než 55 dB.“ Vzhledem k tomu, že jízda na kole je nehlučná, vyšší podíl cyklistů především ve městech, kde je vysoká hustota obyvatel a vzdálenosti jsou kratší, by významně přispěl ke snížení hladiny hluku a zvýšení kvality života.

K jízdě na kole nepotřebujeme žádná fosilní paliva. Nepřímé ekonomické přínosy úspory paliva díky zdvojnásobení podílu cyklistů jsou 2,6 miliard euro/rok. Nahrazení auta jízdním kolem přímo vede ke snížení spotřeby pohonných hmot. Pro výpočet nepřímých ekonomických přínosů byla použita cena pohonných hmot 0,08 euro/km na základě ceny pohonných hmot 1,32 euro za litr (průměrná cena nafty a benzínu, 2014, Eurostat) a průměrné spotřeby 6,1 l/100 km (UNECE). Cyklistika tedy přispívá k dekarbonizaci ekonomiky.

ZDRAVĚJŠÍ A BEZPEČNĚJŠÍ SPOLEČNOST

Tělesná aktivita má mnohonásobné přínosy pro zdraví, životní prostředí, kulturu, ekonomiku a celou společnost. Všichni víme, že pravidelná tělesná aktivita je důležitou součástí prevence a ochrany zdraví proti nejčastějším civilizačním chorobám, zejména v případě onemocnění srdce, mrtvice, cukrovky, rakoviny prsu a tlustého střeva atd. Přispívá rovněž k prevenci rizikových faktorů civilizačních chorob, jako jsou vysoký tlak nebo nadváha a obezita. Má pozitivní vliv na psychické zdraví, oddaluje případný nástup demence a zvyšuje životní pohodu jednotlivce i společnosti.

Podle SZO je nedostatečná tělesná aktivita problémem všude ve světě – 23 % dospělých a 81 % dospívajících (11-17 let) nesplňuje obecné doporučení  150 minut středně intenzivní tělesné aktivity týdně. Celosvětově jsou odhadované náklady na přímou zdravotní péči v důsledku nedostatku tělesné aktivity 54 miliard dolarů, a dalších 14 miliard dolarů lze přičíst na vrub ztrátě produktivity.

Jízda na kole může významně přispět ke snížení fyzické neaktivity ve společnosti. Pravidelná jízda na kole v dospělém věku, např. ve formě dojíždění do práce, snižuje riziko celkové úmrtnosti o cca 10 %. Podle závěrů několika studií převyšují zdravotní benefity cyklistiky nad určitými náklady a riziky, s nimiž cyklisté musejí počítat, jako jsou dopravní nehody a zvýšená inhalace nečistot z ovzduší. A to bez ohledu na geografický kontext, s mediánem 20:1 (OECD).

Nepřímé ekonomické přínosy snížené pracovní absence díky zdvojnásobení podílu cyklistů představují asi 7 miliard euro/rok. Častější každodenní jízdy na kole mají silný dopad na psychické a fyzické zdraví jedince a snižují počet dnů strávených v pracovní neschopnosti. Důsledkem jsou nižší náklady na zdravotní péči z veřejného i soukromého pojištění i ztráty ve firmách.

Zdvojnásobením současného podílu cyklistů na dopravě můžeme zabránit až 30 000 úmrtí ročně (především díky zvýšené fyzické aktivitě). S tím souvisejí i přínosy ve výši 78 miliard euro/rok, které vyplývají z nepřímých ekonomických přínosů. Nepřímé ekonomické přínosy snížené úmrtnosti díky zdvojnásobení podílu cyklistů představují 135 miliard euro/rok. Ekonomické přínosy snížené nemocnosti obyvatel (40 % přínosů ze snížené úmrtnosti) díky jízdě na kole a zdravějšímu životnímu stylu představují další nepřímé ekonomické přínosy ve výši 54 miliard euro/rok.

Abychom si však byli jistí, že jízda na kole bude přinášet možná zdravotní pozitiva v plné míře, je nezbytné zajistit bezpečnost cyklistů. Vyhrazená infrastruktura pro cyklisty a opatření, která omezují průměrnou rychlost motorové dopravy, přispívají k podpoře a rozvoji cyklistiky a pomáhají snižovat počet dopravních nehod.

Podle údajů OECD o smrtelných dopravních nehodách osobních aut, odhadů o počtu zraněných na území Evropy a nákladů spojených s oběťmi dopravních nehod (HEAT) jsou nepřímé ekonomické přínosy sníženého počtu dopravních nehod díky zdvojnásobení podílu cyklistů na dopravě asi 3 miliardy euro/rok. Podle studie nákladů a přínosů cyklistiky, kterou si nechalo vypracovat Spolkové ministerstvo dopravy, výstavby a rozvoje měst Německa, jsou nepřímé ekonomické přínosy snížení materiálních škod v důsledku snížení počtu dopravních nehod osobních aut díky zdvojnásobení podílu cyklistů asi 4,9 miliard euro/rok.

INKLUZIVNÍ, BEZPEČNÝ, OBYVATELNÝ A ODOLNÝ PROSTOR

Půda a prostor jsou úzkoprofilovým zbožím. Proto je z ekonomického i ekologického hlediska nezbytné minimalizovat využívání půdy pro účely dopravní infrastruktury. Právě dopravní infrastruktura spolu s expanzí měst způsobuje nadměrnou fragmentaci rozsáhlých území v evropských státech. Především v městských oblastech zabírá vzácnou půdu neustále se rozšiřující rezidenční zástavba a infrastruktura. Cyklistika přináší výhody i v této oblasti – cyklistická infrastruktura zabírá mnohem méně půdy a fragmentace krajiny není tak intenzivní. Kromě toho i náklady na nákup půdy a výstavbu infrastruktury jsou v případě cyklistické infrastruktury mnohem nižší. Rekonstrukce prostoru vyhrazeného motorové dopravě způsobem, který vychází vstříc potřebám cyklistů a zahrnuje i zelené plochy a veřejné zahrady, přináší přidanou hodnotu všem obyvatelům měst a obcí.

Na jízdních kolech lze především ve městě přepravit stejné množství osob jako v autech při mnohem menších nárocích na prostor. Pro účely cyklistiky je výhodné integrované plánování dopravy a rozvoje měst, které zohledňuje environmentální a sociální kvality daného území, především z hlediska obyvatel, zaměstnanců, zákazníků a turistů.

Kvalitu každé územní jednotky do značné míry určují podmínky ve veřejném prostoru, v místech, kde dochází k přirozené interakci jedinců i větších skupin – v parcích, ulicích, dopravních terminálech a dalších veřejných zařízeních. Podobu těchto míst ovlivňuje veřejná politika a plánování.

Cílem integrovaného přístupu v plánování dopravy a rozvoje měst je víceúčelové využití prostoru, které zahrnuje výhodné kratší dopravní vzdálenosti a podporuje cyklistickou a pěší dopravu. Pro úspěšný rozvoj cyklistických aktivit je zásadní vhodná kombinace hustoty zástavby a víceúčelového využití půdy.

Štítky: Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22), Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27)