15. 07. 2018
Bezpečnost silničního provozu a cyklisté. Téma, na které může být tisíce názorů. Naposledy tuto diskusi bylo možné vidět kolem zakázu cyklistů na Praze 1. Je tedy na čase si připomout zprávu, která shrnuje závěry diskuze u kulatého stolu k tématu Bezpečnost cyklistů, kterou z dubna 2018, kterou uspořádalo již tradiční Mezinárodní dopravní fórum v Lipsku. Z celkem 16 států dorazilo 33 odborníků z výzkumu i praxe. Jízda na kole má jasné pozitivní dopady na lidské zdraví, a to navzdory riziku zranění, se kterým je často spojována. Politici i úředníci se nicméně obávají, že rostoucí počty cyklistů s sebou nesou i zvýšené riziko smrtelných a vážných zranění při dopravních nehodách. Nejistota panuje, i pokud jde o zdokumentování bezpečnosti cyklistů na elektrokolech a na veřejných jízdních kolech. Celou zprávu je možné si stáhnout v příloze. Jako bonus přikládáme i zprávu Evropské cyklistické federace a to stejné téma. Oba dokumenty se staly základem pro politiku bezpečnosti cyklistů Asociace měst pro cyklisty - Cyklistika 2030.
Shrnutí zprávy k tématu Bezpečnost cyklistů
Co jsme udělali?
Tato zpráva se zabývá metodami měření a zvyšování úrovně bezpečnosti cyklistů. Podle zpráv, které přicházejí z různých zemí, v posledních letech roste počet obětí dopravních nehod mezi cyklisty. Možná jde o důsledek rostoucí popularity tohoto způsobu dopravy, ale mezi politiky a úředníky tato skutečnost vzbuzuje obavy. Zvyšující se počty úmrtí cyklistů nepřímo vyvolávají i otázky ohledně počtu a závažnosti zranění v této skupině účastníků dopravy, protože oficiální statistiky dopravních nehod uvádějí informace o zraněních jen zřídka. Celkem 33 odborníků z 16 zemí, kteří pracují v oblasti správy měst, obcí a regionů, ve výzkumné i akademické sféře, jako konzultanti i experti na bezpečnost cyklistické dopravy, o těchto otázkách diskutovalo na setkání u kulatého stolu v Paříži v lednu 2018. Tato zpráva je shrnutím diskuzí a podnětů, které na setkání zazněly.
Co jsme zjistili?
Jízda na kole přináší do našeho života značné zdravotní benefity, protože tělesná aktivita se stává běžnou součástí každodenní rutiny. Z hlediska veřejného zdraví tyto benefity převyšují nad společenskými náklady smrtelných a vážných zranění cyklistů. Čistý přínos z jízdy na kole je nejvyšší ve skupině seniorů, především kvůli vyššímu výskytu chronických onemocnění mezi staršími osobami. I přes pozitivní dopady na lidské zdraví cyklistická doprava zatím v některých zemích není příliš populární. Nejčastěji kvůli obavám z vážných dopravních nehod.
Úroveň bezpečnosti cyklistů se hodně liší jak mezi jednotlivými státy, tak mezi městy. Za nejbezpečnější můžeme považovat místa, kde na kole jezdí nejvíc lidí a kde je nejrozvinutější infrastruktura. Sama o sobě však tato skutečnost není jasným vodítkem, jak snížit riziko zranění nebo zvýšit podíl cyklistů.
V mnoha zemích jsou stále populárnější elektrokola. Jízda na kole s elektrickým pohonem a maximální rychlostí 25 km/h není podle průzkumů v Holandsku a Švýcarsku o nic nebezpečnější než jízda na klasickém kole. Podle jiných studií jsou naopak cyklisté na elektrokolech vystaveni vyššímu riziku nehody. Proto potřebujeme další průzkumy tohoto fenoménu.
Stejně tak na mnoha místech roste zájem o systémy veřejných jízdních kol, tzv. bike sharing. Podle údajů z Londýna a Paříže je pravděpodobnější, že člověk utrpí vážné či smrtelné zranění, pokud jede na vlastním jízdním kole než na kole veřejném.
Co doporučujeme?
1) Chcete-li udržitelnou mobilitu, řešte obavy týkající se bezpečnosti
Politika a strategie městské mobility by vzhledem k jejich přínosům jak v oblasti udržitelnosti, tak v oblasti zdraví měla usnadňovat použití jízdních kol v městském prostředí. Bike sharing se ukázal jako velmi úspěšný způsob, jak dostat na kolo ve městě co nejvíc lidí. Chceme-li motivovat lidi k využití kola jako dopravního prostředku, jízda na kole musí být bezpečná a lidé ji jako bezpečnou musí vnímat. K tomu je potřeba zajistit cyklistickou infrastrukturu (včetně oddělených cyklopruhů) a omezit rychlost motorových vozidel tam, kde sdílejí dopravní prostor s cyklisty.
2) Použijte vhodné indikátory pro měření bezpečnosti při jízdě na kole
Absolutní počty osob usmrcených a vážně zraněných při dopravních nehodách jsou důležité indikátory pro monitorování aktuálního stavu a stanovení cílů v oblasti bezpečnosti dopravy. Pro měření bezpečnosti cyklistů, sledování pokroku a srovnávání jednotlivých měst a států však potřebujeme znát metriky či ukazatele výkonnosti, které řídí podkladový objem provozu cyklistů. Rovněž je třeba systematicky shromažďovat a monitorovat údaje o počtu a délce cest vykonaných na jízdním kole.
3) Pokud jde o snížení počtu úmrtí a vážných zranění cyklistů, stanovte si vysoké cíle
Velké rozdíly v úrovni bezpečnosti cyklistů existují i mezi státy či městy, která mají podobnou koncepci, podobnou intenzitu motorové dopravy i podobný ekonomický vývoj. Tato skutečnost naznačuje, že zásadní pozitivní změny v počtu usmrcených a zraněných cyklistů lze v mnoha státech a městech dosáhnout již během pěti až deseti let. Věrohodné operační cíle by měly být postaveny na známých postupech, které byly úspěšně realizovány na jiných místech.
4) Proveďte sběr dat o vážně zraněných osobách přímo v nemocnicích
Čísla vyjadřující počty usmrcených osob dostatečně nevypovídají o situaci v oblasti bezpečnosti cyklistů – dalším důležitým indikátorem jsou údaje o počtu vážně zraněných osob. A protože policejní zprávy tyto údaje systematicky neuvádějí, je třeba vytvořit přesnější obraz ze spolehlivějších zdrojů, konkrétně z urgentních oddělení nemocnic. Závažnost zranění klasifikujeme podle Zkrácené stupnice zranění (AIS), která umožňuje mezinárodní srovnávání počtu vážně zraněných obětí dopravních nehod (MAIS31).
5) Zajistěte, aby prodejci elektrokol poskytovali zákazníkům informace o bezpečné jízdě
Cyklisté na elektrokolech využívají pomoc elektromotoru, a přitom díky šlapání na kole provozují fyzickou aktivitu. Tento typ dopravního prostředku oceňují především starší osoby a cyklisté v kopcovitém terénu nebo na delších cestách. Zároveň hrozí, že někteří z nich zvolí nevhodnou rychlost, proto by jim měli prodejci poskytnout alespoň základní informace a varování.
6) Rozlište pomalá a rychlejší elektrokola a zajistěte regulaci jejich designu a použití
Předpisy a nařízení pro elektrokola by měla jasně rozlišit pomalá elektrokola od rychlejších. Pokud má být pomalé elektrokolo považováno za typ jízdního kola, mělo by mít stanovený rychlostní limit 25 km/h, příp. 30 km/h, a maximální výkon motoru 250 až 500 wattů. Elektrokola s výkonnějším motorem a vyšší možnou rychlostí by měla být klasifikována v kategorii mopedů a vyžadovat užití stejných bezpečnostních prvků jako jiná jednostopá motorová vozidla. Předpisy v rámci kategorie mopedů by měly zajistit, aby design rychlých elektrokol byl jasně odlišitelný od designu jízdních kol a pomalých elektrokol. Rychlá kola by měla být snadno identifikovatelná pro účastníky provozu, kterým pak nehrozí, že by podcenili jejich rychlost, i pro policii, která bude vyžadovat dodržování platných předpisů.
7) Uvažujte o regulaci ergonomie elektrokol a uspořádání elektrického pohonu
Elektrokola jsou populární především mezi staršími cyklisty, u kterých ale častěji hrozí riziko pádu při nasedání na kolo a sesedání z kola. Možné úpravy na konstrukci rámu, umístění baterie a poloze sedla by mohly zajistit větší stabilitu elektrokola a zabránit tak potížím, se kterými se starší cyklisté běžně potýkají. V případě rychlejších elektrokol by bylo žádoucí nastavení maximálního výkonu elektrického pohonu kola, které zabrání tomu, aby rychlost kola překročila možnosti a schopnosti cyklisty. V zemích EU jsou výše uvedená pravidla povinná pro rychlostní peledeky.
8) Využijte bike sharingové systémy k popularizaci cyklistiky
Systémy veřejných jízdních kol jsou doplňkovou součástí veřejné dopravy a měly by být i součástí každého systému udržitelné městské mobility. Jsou také přínosem pro zdraví obyvatel, protože umožňují lidem ve městě jezdit na kole častěji. Zahájení provozu systému veřejných kol nabízí příležitost zavést opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy, počínaje omezením rychlosti a účinnějším prosazováním dopravních předpisů přes budování oddělených cyklostezek a cyklopruhů až po celoplošné strategie řízení dopravy. Systémy bike sharing povyšují jízdní kolo na dopravní prostředek pro každého. Tím se vytváří základna pro intervence za účinnější ochranu cyklistů před motorovou dopravou.
9) Sbírejte data o užívání jízdních kol a rizicích dopravních nehod ze systémů bike sharing
Vyzvěte provozovatele systémů bike sharing, aby shromažďovali a sdíleli data, samozřejmě anonymní, o užívání kol, výběrech trasy i nehodách. Tyto údaje pomohou porozumět rizikům dopravních nehod. Zatímco k policii nebo k provozovateli systému se informace o většině nehod nemusí dostat, senzory uchycené na veřejném jízdním kole mohou incident zaznamenat. Kontaktovat uživatele a zjistit detaily o okolnostech a následcích havárie pak není složité.
10) Stanovte normy pro údržbu bezpečnostních prvků na kolech provozovaných v systémech bike sharing
Všichni provozovatelé systémů bike sharing by měli dodržovat minimální normy týkající se údržby vybavení, které zajišťuje bezpečnou jízdu na jimi provozovaných jízdních kolech. Přísné normy by se měly vztahovat především na brzdy a osvětlení.
11) Povinné použití cyklistické helmy – důkladně zvažte plusy a mínusy
Bylo již prokázáno, že použití helmy snižuje závažnost zranění hlavy v případě některých nehod cyklistů. Na druhou stranu povinné nošení přilby může mít negativní důsledky pro popularitu cyklistiky i využití služeb bike sharing. Proto zatím k povinnému nošení přilby neexistuje žádné obecné doporučení.
12) Budujte vhodnou cyklistickou infrastrukturu se souvislými oddělenými stezkami a věnujte zvláštní pozornost křižovatkám
Bezpečné a atraktivní cyklistické prostředí nutně vyžaduje ambiciózní plány, tzn. přidělený nebo přerozdělený prostor ve prospěch cyklistů a případné omezení motorové dopravy. Skutečně kvalitní cyklistická síť potřebuje souvislé propojené trasy a zvlášť pozorně koncipované křižovatky, kde je riziko nehody největší.
13) Použijte lehké segregační panely jako flexibilní řešení pro rozšíření oddělených cyklopruhů
Lehké oddělení cyklopruhů od motorové dopravy, např. s použitím střídavých separátorů, je ve srovnání s plně oddělenou infrastrukturou relativně levný způsob ochrany cyklistů. Tento způsob je zvlášť vhodný pro vytvoření rozsáhlé propojené sítě v omezeném čase, např. v jednom volebním období. Lehké segregační panely se snadno a rychle instalují, přemísťují i odstraňují. Proto je lze použít jak pro trvalé, tak pro krátkodobé oddělení infrastruktury, např. pro snížení rizika dopravních nehod při přerozdělování prostoru dopravních komunikací.
Všechna videa a prezentace jsou k dispozici na webu Diskuze u kulatého stolu ITF.
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Bezpečnost (Mezioborového plánování, tag18),
Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22),
Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27)
Aktuality
