16. 10. 2016
Dne 13.10.2016 vyšla kniha Václava Cílka (podporovatele značky Město s dobrou adresou) „Co se děje se světem?“ V magazínu DNES vyšel s ním ve stejný den rozhovor. Poslední tři otázky míří ke klimatickým změnám a novému konceptu Antropocén. Rozhovor nás zaujal zejména v souvislosti s dopravou a prezentací profesora Udo Beckera z TU Dresden na téma „Jak zajistit mobilitu a naplnit environmentální standardy?", která byla zveřejněna v pátek dne 14.10.2016. Je zajímavé si dát do souvislosti to, co říká prezentace, tento rozhovor a o čem jen klimatická dohoda přijatá v prosinci 2015 v Paříži na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Zkusme si dát do souvislostí:
1) Prezentace (1. Snímek)
Udržitelný rozvoj? Ekonomický, sociální, ekologický! Prostě existují odlišné pohledy na věc:
Ekonom: doprava je klíčovým zdrojem růstu: čím víc dopravy a čím levnější, tím je ekonomicky výhodnější!
Politik: doprava je klíčovým zdrojem pro všechny: čím víc dopravy a čím cenově dostupnější, tím je sociálně výhodnější!
Biolog, chemik, environmentalista: doprava ničí, čím víc dopravy a čím levnější, tím méně ekologicky přínosné to je!
2) Rozhovor (výtah)
Popírání klimatických změn je typické pro ekonomické kruhy
3) Klimatická dohoda přijatá v prosinci 2015 v Paříži na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Jejím cílem je udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Obsahuje také globální adaptační cíl zahrnující zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu s cílem přispět k udržitelnému rozvoji. Dohoda se stane závaznou, pokud ji ratifikuje minimálně 55 zemí, které produkují alespoň 55 % globálních emisí.
A nyní poslední tři otázky a odpovědi s Václavem Cílkem z daného rozvohoru.
Ještě jedna kapitola z vaší knihy, která mě zaujala: Antropocén. Co to cizí slovo znamená?
Koncept antropocénu se v geologii začal prosazovat zhruba po roce 2000. Je to výraz, s nímž přišel držitel Nobelovy ceny Paul Crutzen a pojednává o jevu, kdy se člověk stává geologickým a klimatickým činitelem. Není úplně jasné, kdy přesně epocha antropocénu začala, ale rámcově se dá říct, že se začíná výrazně projevovat s objevem parního stroje, tedy od doby, kdy se začínají masivně využívat fosilní paliva.
Abych to zjednodušil - přirozeně klimatické proměny zažívala planeta Země vždy, ale byly pozvolné. Poslední století je však změna urychlena lidskou činností. A to nazýváme antropocénem.
Ano. A druhým velkým nástupem antopocénu je období po druhé světové válce, kdy prudce roste blahobyt, ekonomický růst. Těžko říct, kde je ta hranice, kdy vliv lidské činnosti vůči klimatu, tedy antropocén, začíná být vážným problémem. Jisté je, že najednou hodně zrychlil. Každopádně souvisí s exponenciálním růstem ve všech důsledcích lidské činnosti. A pokud něco roste exponenciálně, je to v přirozených systémech vždy příznak dosažení stropu možností.
Když mluvíme o urychlení klimatické změny, co říkáte postoji Václava Klause, který to považuje za vědecký podvod?
Když mluvím o klimatu, tak vím, že jsem nikdy nedostal žádný klimatický grant, nejsem ve věci nijak zaangažovaný. Teď píšu knížku, kde vycházím asi ze šedesáti monografií o klimatické změně. A vyplývá z toho, že téměř s určitostí zemský systém brzy dosáhne oteplení o dva stupně Celsia, možná i o víc, a to už je citelná změna. Další poměrně pravděpodobný scénář je, že během jednoho století se zvýší mořská hladina o dva, o tři nebo pět metrů. Buď s tím můžeme něco dělat, anebo tuhle diskusi rozhodne samotný čas. Myslím, že vy sám z toho pocítíte ledacos. Respektive předehrou těch velkých klimatických změn je ta současná poměrně malá migrační krize.
A co jako vědec tomu skeptickému popírání s řad amatérů a laiků říkáte?
Když si to vezmete čistě geologicky, takhle vysoké koncentrace oxidu uhličitého, jaké tu máme dnes, nebyly, zdá se, někdy od mladších třetihor, to znamená pět, osm milionů let. A tak velká rychlost změny tu nebyla pravděpodobně od starších třetihor, řekněme padesát milionů let. A takhle se dá vzít jedno po druhém – narušení cyklu dusíku, síry a tak dále. Nemá cenu to někomu vymlouvat, věda zná nový jev zvaný psychologie popírání. Jsou zpracované mechanismy, jak k popírání dochází a proč někteří lidi nelze přesvědčit ani rozumovými argumenty. Konkrétně popírání klimatických změn je typické pro ekonomické kruhy, takže Václav Klaus dělá naprosto logickou věc, kterou má de facto téměř v náplni práce. Pokud se mě někdo na klimatickou změnu zeptá, odpovím mu nejlíp, jak umím, a to má taky nějaké svoje limity. A pokud tomu někdo nevěří, nechávám to být.
Rozhovor připravil z redakce magazínu DNES Jan Malinda.
Aktuality
