PLÁNOVÁNÍ V SOUVISLOSTECH

Na počátku bylo slovo: "pane veličentsvo, potřebujeme silnici!" A jak to dopadlo?

Vedou se diskuse, hádky, tvoří se koalice s různými názory:

A. Udržitelný rozvoj? Ekonomický, sociální, ekologický! Odlišný pohled na věc:

1.Ekonom: doprava je klíčovým zdrojem růstu: čím víc dopravy a čím levnější, tím je ekonomicky výhodnější!

2.Politik: doprava je klíčovým zdrojem pro všechny: čím víc dopravy a čím cenově dostupnější, tím je sociálně výhodnější!

3.Biolog, chemik, environmentalista: doprava ničí, čím víc dopravy a čím levnější, tím méně ekologicky přínosné to je!

B. Podpořit růst dopravy, nebo ne?

• 1.Ekonomové + politici + uživatelé aut: ANO! Víc silnic, levnější doprava, konec dopravním zácpám, víc parkovacích míst!
• 2.Environmentalisté: chraňme životní prostředí: NE!

A konflikt mezi “více dopravy” a “méně dopravy” se zhoršuje! Takže můžeme:

1. buď zajistit mobilitu a plynulý provoz na mnoha silničních komunikacích,
2. nebo snížit míru znečištění a naplnit ekologické normy.

Jak se dostat z té pasti ven? (Jak mohu zvýšit svoje osobní výhody, pokud se mi zdají příliš omezené?)

1. Přínosy výhradně pro mě: privatizace
2. Náklady by měli platit ti druzí: externalizace:

• jiní lidé/komunity daně, hluk, znečištění…
• jiné regiony (prostor) NOx, přízemní ozón, odpad, …
• jiné generace (čas) půjčky, CO2, ozón ve stratosféře …

Pokud jiní lidé, jiné oblasti nebo generace musí platit za naše výsady, pak jsou veškerá rozhodnutí neefektivní: plýtváme zdroji / plýtváme spokojeností.

Takže: co dělat, jak postupovat?

Už nikdy nezaměňujte dostupnost/mobilitu s dopravním provozem!

1. Zaměřte se na lidskou potřebu dostat se tam, kde potřebuji: vždy nejprve definujte nedostatky v této oblasti (např. matky se nedostanou k lékaři, potraviny se nedostanou na venkov, zaměstnanci se nedostanou na pracoviště, lékař se nedostane k nemocným, …)
2. Poté vypracujte soubor opatření, která řeší/snižují tyto nedostatky
3. Zvolte takové opatření, které problém řeší při co nejmenším provozu: menší provoz znamená méně nákladů, což znamená větší efektivitu: a o to větší rozvoj!
4. Větší provoz je nákladnější: uživatelé musí pokrýt veškeré náklady!
5. Veškeré náklady := osobní náklady + sociální náklady + environmentální náklady. Internalizace všech interních i externích nákladů je zcela zásadní.

Jak by mělo vypadat vaše město/váš svět v budoucnosti?

Každý návrh prověřte pomocí následujících otázek:

• I: Jsme schopni uspokojit méně lidských potřeb (horší dostupnost, vše je vzdálenější)?
• II: Objem dopravy narůstá (počet aut/kilometrů)?
• III: Přesunujeme náklady na dopravu na jiné, omezujeme možnosti budoucím generacím (tj. ropa, klima, půda atd.)

Pokud na některou otázku odpovíte ANO, promyslete to prosím znovu…

Nebo: Jen si představ svůj spravedlivý, efektivní, sociální a čistý svět s reálnými cenami (uživatelé platí veškeré náklady), a pak se ptej:

“Přivítali by lidé tvůj návrh nebo by ho považovali za zbytečný, škodlivý a špatný?”

“Méně dopravy” je opravdový a obtížný posun paradigmatu

• Neekologické není ekonomické , protože systém se zhroutí.
• Neekologické není sociální, protože chudí trpí jako první a nejvíc.
• Neekonomické není ekologické, protože jde o plýtvání zdroji.
• Neekonomické není sociální, protože chudší by mohli mít víc.
• Nesociální není ekonomické, protože produktivita by mohla být větší.
• Nesociální není ekologické, protože chudým na tom nezáleží.

• Udržitelný rozvoj je jen jeden: životní prostředí + ekonomika + sociální společnost
  
  Zdroj této stránky: Prof. Dr.-Ing. Udo Becker z TU Dresden (prezentace z mezinárodní letní školy Udržitelná mobilita - made in Lipsko (16. 8. 2016)
  

„Pokud plánujete pro auta a dopravní proudy, dostanete auta a dopravní proudy. Pokud plánujete pro lidi a místa, dostanete lidi a místa k setkávání.“  Fred Kent, prezident Project for Public Spaces 

Individuální automobilová doprava se stala neodmyslitelnou součástí našeho života. Má to ovšem i své negativní důsledky - spotřebovává obrovskou část prostoru, obyvatelé měst mají stále větší potíže s nepříjemným hlukem a znečistěným ovzduším. Nicméně největším problémem zůstává čas a prostor. tj. dlouhá popojíždění automobily v dopravních zácpách a následné hledání parkování. Problém je možno řešit buď výstavbou další infrastruktury anebo podporovat takovou politiku, která podpoří všechny druhy dopravy takovým způsobem, že si nebudou vzájemně konkurovat, ale budou se naopak doplňovat či spolupracovat. Je proto důležité přehodnotit využití jednotlivých městských prostorů či krajiny. Při správném plánování dopravy:

• umožníte zdravý ekonomický rozvoj Vašeho regionu,
• dostanete se do cíle rychleji, bezpečněji a pohodlněji,
• zvýšíte tím kvalitu života Vašich občanů,
• zlepšíte kvalitu životního prostředí.

Jak toho dosáhnout? Je třeba vytvořit kvalitní plán udržitelné městské mobility (PUMM), který sice vychází z principů dopravního plánování, ale jedná se o daleko širší téma, než by se na první pohled zdálo. Zahrnuje v sobě také prvky sociologie, demografie nebo psychologie. Tradiční dopravní plánování stojí před výzvou, která souvisí s celkovou změnou společnosti a jejích hodnot. Jen v širším kontextu je moci lépe pochopit i tyto otázky: Parkoviště nebo dětské hřiště? Nádraží v centru, nebo na periférii? Krajina bude méně, nebo více prostupná pro člověka? Nová parkující místa, nebo cyklistické pruhy? Budeme rušit regionální železniční tratě? Kdy se stávají silnice bariérou?

Proto hledáme SOUVISLOSTI v dopravě a mobilitě, které mají pomoci pochopit podstatu problému. Chceme se inspirovat stejnojmenným pořadem ČT. Příkladem hledání souvislostí byl pořad Kdo neskáče, není Čech!, který řešil vazbu mezi sportem a aktivní mobilitou.