Náš problém s parkováním v centrech měst

19. 10. 2018

Pamatujete ještě na předvolební sliby? Co město, to plakát - zajistíme více parkovacích míst. Někde se dokonce psalo i o centrech. Pak musí přijít protiotázka. Je parkování aut na ulicích v centru města vždycky ten nejlepší způsob, jak využít tento prostor? A co dělají města, aby to změnila? Splní sliby a budou zřizovat další parkovací místa?

Právě tyto dvě otázky byly položeny v článku Náš problém s parkováním v centrech měst od SUSTRANS. Tak pojďme se podívat, jak uvažují a přemýšlí ve Velké Británii.

Jak nejlíp využít prostor podél chodníků?

Okraj vozovky ve městě je sporný prostor, nejčastěji využívaný pro parkování vozidel, případně pro krátké zastavení taxíků nebo zásobovacích aut. Jen někdy je upraven jako vyhrazený pruh pro autobusy, a ještě vzácnější jsou cyklopruhy.

Společnost Uber nedávno vyvinula nástroj, který pomáhá vyhodnotit, nakolik je určité využití okraje vozovky pro město produktivní. Pokud například slouží jako pruh pro autobusy, každou hodinu ho využije cca 200 osob, a je tedy mnohem produktivnější než parkovací prostor pro deset osobních aut a jejich majitelů.

Není samozřejmě překvapením, že zpráva hovoří ve prospěch prostoru pro zastavení taxislužeb, a ne parkování pro auta; nicméně ústřední myšlenkou této zprávy je skutečnost, že parkování pro motorová vozidla v centru města je téměř vždy ten nejméně efektivní způsob využití cenného uličního prostoru, zejména v případech, kdy by stejný prostor mohl zvýšit kapacitu pro cyklisty, chodce nebo cestující hromadnou dopravou.

Proto tak rádi vidíme, že stále víc měst se ptá „nastává čas odstranit parkovací místa pro auta v centru města?“. A někde už podnikají v tomto směru odvážné kroky.

Oslo – eso v omezování parkovacích míst pro auta

V roce 2015 oznámilo Oslo světu svůj plán vyhnat auta z centra města během pouhých 4 let [1]. Následně sice trochu ustoupilo, ale i tak je na dobré cestě, jak dostat z centra všechna motorová vozidla kromě zásobování, aut pro osoby s nějakým postižením a aut místních obyvatel (88 % místních však nevlastní auto).

Od té doby centrum Osla prochází transformací – základem je odstranění téměř všech parkovacích míst pro auta a zavedení poplatků, které odradí případné řidiče. Zrušená parkovací místa uvolnila prostor pro hromadnou, cyklistickou a pěší dopravu. Projekt pokračuje v takovém tempu, které dokazuje, že města mohou přistoupit k radikální transformaci v poměrně krátkém časovém úseku.

V Oslu žádoucí pokrok již zaznamenali – služby autobusových a tramvajových linek se zlepšily a zrychlily, na původně parkovacích místech pro auta vznikla na celém území Osla infrastruktura pro cyklisty i prostor pro chodce, kteří si mohou svoje město víc užít. Představitelé města věří, že tento krok pomůže zlepšit kvalitu ovzduší, snížit hladinu uhlíkových emisí a celkově zatraktivnit centrum města. Ačkoliv tyto změny měly celou řadu hlasitých oponentů, většina obyvatel projekt nadále podporuje.

Lidé jsou přesvědčeni, že v britských městech máme příliš mnoho aut

 

I tady v Británii bojuje většina velkých měst s dopady nadměrného automobilismu – s dopravními zácpami, špatnou kvalitou ovzduší a klimatickými změnami. Podle poslední zprávy společnosti RAC (britská společnost poskytující služby v oblasti automobilového průmyslu) se 65 % řidičů motorových vozidel domnívá, že míra dopravní přetíženosti v britských městech roste kvůli přibývajícímu počtu aut na silnicích [2].

A každý dopravní inženýr dobře ví, že se tato situace bude vzhledem k trvale rostoucímu počtu lidí a pracovních míst v městských oblastech i nadále zhoršovat. Například v Bristolu by s ohledem na předpokládaný populační růst musel podíl osob dojíždějících autem klesnout ze současných 53 % na 43 % do roku 2036, a to jen aby město udrželo dopravní přetíženost na současných hodnotách [3].

Jediný způsob, jak omezit dopravní zácpy v našich městech, je podpora pěší, cyklistické a hromadné dopravy, které musí být pro veřejnost atraktivnější než doprava autem. Plánované odstraňování parkovacích míst pro auta z městských center pomůže vybudovat prostor nutný pro cyklopruhy a cyklostezky, autobusy a chodníky, a současně snižovat tendenci vjezdu motorových vozidel do centra. V Anglii například připadá na automobilovou dopravu až 50 % cest kratších než 3 km [4] – velkou část z nich by lidé mohli vykonat za použití jiného způsobu dopravy, pokud by byl dostatečně atraktivní.

 

Je vůbec možné odstranit parkování na ulicích v celém městě?

V Oslu se zatím snaží zrušit parkovací místa pro automobily jen v centru města. Existují ale i moderní rozvinutá města, která přistoupila k zákazu parkování aut na ulicích v měřítku celého města?

V Japonsku je parkování podél okraje vozovky v zásadě nelegální, pokud to nepovoluje dopravní značení (které je asi tak obvyklé jako jízda na kole v Los Angeles). V podstatě to funguje tak, že když si zákazník v Japonsku kupuje auto, musí předem dokázat, že má kde parkovat.

Vzhledem k hustotě zástavby v japonských městech se většina tamních obyvatel nezatěžuje s vlastním automobilem a k dopravě používá jízdní kolo nebo hromadnou dopravu. Parkovací místa pro auta jsou všeobecně dost drahá a při kratších lokálních pochůzkách se skutečně vyplatí raději chodit pěšky nebo jezdit na kole, i díky tomu, že na místních komunikacích najdete jen pár aut. V obytných čtvrtích se podíl cyklistické dopravy pohybuje kolem 30 % [5].

Pěší a cyklistická doprava je v Japonsku efektivně propojená s rozsáhlými službami veřejné dopravy, které využívají především osoby dojíždějící na delší vzdálenosti – jeden z pěti lidí, kteří v Tokiu dojíždějí vlakem (celkem 20 milionů cestujících vlakem denně), jezdí na nádraží a z nádraží domů právě na kole. Jde o ohromující čísla, zvlášť pokud uvážíme, že v Japonsku téměř úplně chybí z našeho pohledu osvědčená oddělená infrastruktura pro cyklisty.

Kam dál se posunou britská města?

Není moc pravděpodobné, že by Velká Británie následovala Japonsko, alespoň v krátkém časovém horizontu ne. Stále víc britských měst si však tento problém uvědomuje a zavádí strategická rozhodnutí, která jízdu autem znesnadňují, a naopak ulehčují cestování udržitelným způsobem. Například londýnská radnice nedávno oznámila svůj plán dát přednost chodcům na polovině silnic na předem daném území [6]. V Nottinghamu zavedli v roce 2012 mimořádně úspěšný poplatek za parkování pro ty, kdo pracují v centru města, a současně provedli velké investice do služeb hromadné dopravy. V Edinburghu v současnosti probíhá veřejné připomínkování k několika opatřením, která by měla pomoci s transformací městského centra. A návrh dopravní strategie v Bristolu jasně vyjadřuje nutnost vytvořit finanční zdroje pro udržitelnou dopravu, např. zavedením poplatků za parkování, mýtného nebo zón čistého vzduchu.

Je důležité zdůraznit, že nejde o válku proti motorové dopravě – cílem je vytvořit města, která budou lepší pro každého, s příjemnějšími ulicemi, s prostorem, který bude posilovat veřejné zdraví i čisté životní prostředí. Taková města budou globálně konkurenceschopná a přitažlivá pro bydlení i podnikání. Jde o strategie, ze kterých mají užitek i lidé za volantem auta – omezení krátkých a většinou zbytečných jízd osobním autem či dodávkou uvolní silnice a zkrátí dobu jízdy pro opravdu nutnou motorovou dopravu.

Pokud tedy chceme, aby naše města byla co nejlepší pro život i pro pohyb člověka, musíme se snažit, aby chůze nebo jízda na kole byla v městském prostoru přitažlivější než jízda autem. A jeden z nejlepších postupů je zrušení parkovacích míst pro auta v ulicích měst a využití okraje vozovky k produktivnějším účelům.

[1] The Guardian, 2015. Oslo moves to ban cars from city centre within four years https://www.theguardian.com/environment/2015/oct/19/oslo-moves-to-ban-cars-from-city-centre-within-four-years

[2] RAC, 2017. RAC Annual Report on Motoring 2017 https://www.rac.co.uk/report-on-motoring

[3] Bristol City Council. Draft Transport Strategy https://bristol.citizenspace.com/growth-regeneration/bristol-transport-strategy/user_uploads/bd10559---bristol-transport-strategy-2018_webv3-2.pdf

[4] DfT, 2018. National Travel Survey 2017. https://www.gov.uk/government/statistics/national-travel-survey-2017

[5] Copenhaganize, 2017. Copenhaganize Index 2017: Tokyo http://copenhagenizeindex.eu/09_tokyo.html

[6] The Times, 2018. City of London Corporation plans to pedestrianise half of the Square Mile https://www.thetimes.co.uk/article/city-of-london-corporation-plans-to-pedestrianise-half-of-the-square-mile-9p79qt3mq

Autor Tim Burns, 15. 10. 2018

https://www.sustrans.org.uk/blog/our-city-centre-parking-problem

Přeloženo: Asociace měst pro cyklisty

Štítky: Parkovací politika (Dobrá praxe, tag29)