05. 02. 2019
Neuvěřitelný úspěch: parkovací místa nahradily cyklopruhy, veřejná doprava je rychlá a ulice (i místní podniky) jsou plné lidí. Včera jsme zveřejnili příběhy 9 měst. Dnes půjdeme do hloubky uvažování města Oslo. Příjemné inspirující čtení.
Pokud se rozhodnete jet do centra norského hlavního města Osla autem, musíme vás předem varovat: nebudete moct na ulici zaparkovat. Začátkem letošního roku město dokončilo projekt, v rámci kterého zmizelo více než 700 parkovacích míst, které nahradily cyklopruhy, zeleň a lavičky. Jde o hlavní opatření vize, jejímž cílem je centrum bez aut.
Bez parkovacích míst a se zákazem aut v některých ulicích jezdí v centru autem jen pár lidí. „V podstatě tu nejsou žádná auta,“ říká Axel Bentsen, generální ředitel společnosti Urban Sharing, která v Oslu provozuje bike-sharingový systém Oslo City Bike. Ačkoliv cílem změn provedených v Oslu je především zvyšování kvality ovzduší a boj proti klimatickým změnám, mnohem rychleji lze zaznamenat rozdíl v kvalitě života. „Město se cítí jinak, a tu změnu vnímáte dřív, než pocítíte rozdíl v kvalitě ovzduší,“ říká Bentsen. „Vidíte, že se vám prostor vrací zpět a vy ho můžete využít jinak než jen pro parkování auta.“
První pěší zóny začaly v ulicích Osla vznikat v 70. letech 20. století; v 80. letech následovaly značné investice do veřejné dopravy. V roce 2015 se do rady města dostala pokroková koalice, která začala plánovat výraznější transformaci města. Ze začátku požadovala úplný zákaz osobních aut v centru, protože většina zdejších obyvatel autem nejezdí. Po námitkách majitelů firem a podniků, kteří se obávali, že ztratí zákazníky a budou mít problémy se zásobováním, se rada města rozhodla změnit záměr, zvolit pozvolnější metodu a zrušit parkovací místa v centru. V současnosti stále fungují garáže v okrajových částech městského centra.
Několik parkovacích míst zůstalo zachováno pro potřeby osob s tělesným postižením nebo pro nabíjení elektromobilů. Do některých ulic je v ranních hodinách povolen vjezd zásobovacích aut. Zajištěný je i přístup pro záchranné složky. Další auta ale musí parkovat v garážích, a také dopravní omezení pomáhají dostat řidiče, kteří nemusí nutně projíždět městem, na objízdnou trasu. V novém územním plánu město své záměry nadále rozvíjí a dává chodcům, cyklistům a veřejné dopravě větší priority než osobním autům. V plánu je i síť pěších zón zcela bez aut.
„Města jako Oslo byla po několik desetiletí budována pro auta a nyní je načase, abychom to změnili,“ říká v emailu místostarostka pro plánování a rozvoj města Osla Hanne Marcussenová. „Domnívám se, že je důležité, abychom všichni přemýšleli o tom, v jakém městě chceme žít. Jsem si jistá, že když si lidé představí ideální město, v jejich představách nebude ani znečištěné ovzduší, ani auta v nekonečných zácpách či ulice přeplněné parkujícími auty.“
Aby město podpořilo změnu dopravního chování obyvatel, „rozhodlo se intenzivně zapracovat na kvalitě veřejné dopravy i na bezpečnosti a pohodlí cyklistů,“ oznámil hlavní cyklokoordinátor Osla Rune Gjøs. Město přidává další linky tramvají i metra, zvyšuje jejich frekvenci a snižuje cenu jízdenek. V posledních letech také poměrně rychle vznikla kvalitní, lépe propojená cyklistická síť, když se město rozhodlo přebudovat parkovací pruhy pro auta na jasně červené cyklopruhy. Granty města pomáhají místním pořídit si elektrokola. Bike-sharingový systém se rychle rozrůstá, jen mezi roky 2015 a 2018 se ztrojnásobil počet cest na téměř tři miliony ročně; systém obvykle během zimních měsíců nefunguje, letos však probíhá pilotní provoz s využitím jízdních kol se zimními pneumatikami s hroty. Testováním prochází i nabídka nákladních jízdních kol.
A protože víc lidí jezdí městem na kole, zbývá víc místa v dříve přeplněných prostředcích hromadné dopravy. „Obvykle v diskuzích k tomuto tématu říkáme: ,Potřebujeme, aby jízdní kola nahradila auta‘, ale je tam ještě jeden chybějící článek, a tím je hromadná doprava,“ říká Bentsen. „U nás vidíme, že ti, kdo jezdí autobusem, se rádi posadí na kolo nebo půjdou pěšky, a tím získáme místo pro ty, kdo nechají doma auto a pojedou autobusem.“
Není překvapením, že se změny setkaly s určitým odporem, a to jak ze strany majitelů aut, tak ze strany podnikatelů. Ačkoliv se majitelé místních podniků obávali, že vznikne jakési město duchů, kam nezavítá ani noha, vypadá to, že opak je pravdou - stejně jako v jiných městech, kde začaly vznikat pěší zóny, i v Oslu jsou tyto ulice a místa nejoblíbenějšími částmi města. Během loňského podzimu, poté, co byly odstraněny stovky parkovacích míst pro auta, zaznamenalo Oslo 10% nárůst počtu chodců v centru oproti roku předchozímu. „To mi napovídá, že něco děláme správně,“ říká Marcussenová.
A pokračuje: „Změnit své návyky, to bude vždy náročný proces. Po několik desetiletí byla naše města budována pro automobilovou dopravu, auto jsme vnímali jako symbol postavení člověka a někdo ho tak vnímá dodnes. Potřebujeme lépe plánovat naše města, osobní automobilová doprava by už nikdy neměla vytvářet premisu pro to, jak budou města vypadat. V nových developerských projektech se proto snažíme zajistit snadnou a pohodlnou cestu domů či do práce i těm, kdo nevlastní auto.“
Redukovat počet aut uvnitř města se snaží i jinde, například v Madridu omezují vjezd do centra města pro jiná auta než auta zdejších obyvatel. A další města budou následovat. „Jsem si absolutně jistá, že v budoucnu auta budou ve městě zabírat mnohem míň prostoru. A doufám, že naše centrum bez aut bude inspirací i pro další. Domnívám se, že tato otázka bude čím dál tím důležitější, protože již dnes vidíme, jak neefektivní je nechat osobním autům tak velkou část velmi omezeného prostoru ve městech. A současně máme stále víc informací o tom, jak škodlivé je znečištění pro všechny, kdo žijí ve městech, především pak pro děti. Před pár desítkami let bylo úplně normální zapálit si cigaretu uvnitř jakékoliv budovy, dnes to udělá jen málokdo. Podle mě je to s auty ve městě stejné, jednoho dne se ohlédneme a sami sebe se budeme ptát, jak to, že jsme si mohli myslet, že tohle je v pořádku.“
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Strategie (Role města, tag2),
Lidský rozměr (Mezioborového plánování, tag19),
Design ulice (Dobrá praxe, tag25)
Aktuality
