04. 02. 2019
Víme, že není možné srovnávat česká města jako je Vsetín, Milevsko, Třebíč, Kroměříž, Uherské Hradiště, či Olomouc s takovými městy jako jsou Madrid, Kodaň, Brusel, Oslo, Amsterodam, Hamburk, Miláno, Barcelona, Paříž. Ale přeci jedno mají společné. Hledají způsoby, jak zmírnit negativní dopady z dopravy, tak proč se nepokusit aspoň něco uplatnit v českém prostředí?
Pojďme se tedy podívat na následujících 9 měst, které chtějí redukovat uhlíkovou stopu a zlepšit kvalitu života svých obyvatel a zkusme jejich vizi srovnat s českou realitou.
Vize 9 měst
Města by měla být plná lidí, kteří si užívají, že mohou být venku, chodit pěšky nebo jezdit na kole beze strachu z troubících aut či motorek. Pokud by z center měst zmizela auta, žilo by se tam mnohem lépe.
V některých městech jsou centra přirozeně bez aut, např. v italských Benátkách, kde jsou hlavním způsobem přepravy loďky na vodních kanálech, nebo historická centra měst z období středověku, jejichž ulice jsou pro automobilovou dopravu příliš úzké.
Jiná města se musí snažit dostat auta z centra pryč, nebo alespoň v některé vybrané dny, případně alespoň omezit jejich přírůstek. Tato města chtějí omezit svou uhlíkovou stopu, zlepšit kvalitu ovzduší i zdraví lidí, kteří zde pracují a žijí.
A vypadá to, že tento přístup nemá vůbec žádná negativa, pokud je tedy zajištěna odpovídající veřejná doprava a infrastruktura pro cyklisty. Na následujících řádcích představujeme devět evropských měst a jejich opatření za účelem snižování počtu aut v městském centru.
Madrid, Španělsko
Ve španělském hlavním městě Madridu platí zákaz vjezdu do celého centra města všem vozidlům kromě těch, která patří místním. Podle deníku El Diario bude tento postupný proces plně v platnosti od února 2019. Do centra se tak kromě aut místních obyvatel dostanou jen bezemisní dodávky a taxíky, a také veřejná doprava.
Od té doby, co v roce 2005 vznikla v madridské čtvrti Las Letras první pěší zóna, jde město stále kupředu. Do roku 2020 plánuje zdejší radnice zakázat vjezd autům do celého centra o rozloze 500 akrů. V současnosti probíhá ve 24 ulicích v centru přestavba s cílem usnadnit život především chodcům.
Kodaň, Dánsko
Kodaň se pyšní vůbec největší zónou bez aut na území Evropy. Pěší zóny se v dánském hlavním městě prosazují od 60. let 20. století; cyklostezek má Kodaň v současnosti asi 321 km. Do práce jezdí v Kodani na kole víc než polovina lidí.
Kromě toho Dánsko plánuje výstavbu superdálnice pro cyklisty, která by propojila centrum Kodaně s předměstím a okolními obcemi. První z 28 plánovaných tras byla otevřena v roce 2014. Kodaň se zavázala, že do roku 2015 bude uhlíkově neutrálním územím, a k tomu vede cesta jen přes omezení počtu aut.
Brusel, Belgie
Belgické hlavní město Brusel vždycky mělo kolem náměstí, kolem burzovní zóny i v okolí nákupní ulice Rue Neuve rozsáhlou pěší zónu, dokonce druhou největší na evropském území. I tak ji radnice města plánuje dále rozšiřovat.
V roce 2002 proběhl v Bruselu první Týden mobility na podporu používání prostředků hromadné dopravy a každoročně v některém ze zářijových dní platí zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům.
Dalšími opatřeními jsou např. zákaz dieselových vozů, vyrobených před rokem 1998, který byl zaveden v lednu 2018, nebo veřejná doprava zdarma ve dnech, kdy je město nadměrně zatíženo smogem. Cílem není zbavit Brusel aut úplně, ale výrazně zvýšit kvalitu života zdejších obyvatel.
Oslo, Norsko
V norském Oslu začne někdy v roce 2019 platit úplný zákaz osobních aut v centru města. A za nějakých šest let by Norsko chtělo zavést podobný zákaz automobilové dopravy v centrech měst na celém území státu. Hlavní město v současnosti investuje do veřejné dopravy a cyklistické infrastruktury – víc než 56 km silnic nahradí cyklostezky. Oslo bude výrazně zelenějším a zdravějším městem.
Amsterodam, Holandsko
Od června 2018 většina hlavních spojnic mezi západní a východní částí holandského hlavního města nepovoluje vjezd motorových vozidel. S tím samozřejmě muselo dojít k úpravě dopravních vzorců a motorová doprava město objíždí. Souvislou trasu pro pěší od hlavního nádraží k náměstí Dam doplňuje cyklopruh. Z jihu na sever vede nová linka metra a obyvatelé volají po stejné lince z východu na západ. Procházky mezi tulipány budou v Amsterodamu zase o něco příjemnější.
Hamburk, Německo
V německém Hamburku by pěší a cyklistická doprava měly být do roku 2035 dominantními způsoby dopravy uvnitř města. K tomuto cíli vede i snižování počtu aut v konkrétních oblastech. Projekt je zacílen na tzv. Zelenou síť, tj. místa, kam se lidé dostanou jen bez auta. Síť bude pokrývat až 40 % rozlohy Hamburku, včetně parků, hřišť, sportovních ploch nebo hřbitovů. Město počítá s výrazným zvýšením životního komfortu zdejších obyvatel.
Miláno, Itálie
Miláno má ze všech evropských měst největší problémy s nadměrnou hustotou dopravy. Proto se město rozhodlo platit svým obyvatelům za to, že používají veřejnou dopravu a svoje auta nechávají doma. Za každý den, kdy během pracovních hodin nechají své auto zaparkované doma, získají voucher v hodnotě 1,5 liber na veřejnou dopravu. Místní si mohou vybrat mezi autobusovou dopravou, metrem, tramvajemi nebo trolejbusy, takže se to rozhodně vyplatí.
Barcelona, Španělsko
Začátkem letošního roku začne v Barceloně platit zákaz vjezdu osobních aut, vyrobených před rokem 1997, a nákladních aut a dodávek z období před rokem 1994, během pracovních dnů. Zákaz bude nejprve platit na většině území města, brzy však bude rozšířen na celý širší region, který čítá asi 40 obcí. Půjde tak o vůbec nejkomplexnější zákaz vjezdu vozidel starší výroby v evropských městech.
Každý, kdo bude muset nechat své starší auto doma, má nárok na tříletý průkaz na služby veřejné dopravy zdarma. Toto opatření má ulehčit situaci především chudším vrstvám obyvatel. Radnice města také zvažuje zavedení nové daně z pohonných hmot, která by pomohla financovat právě veřejnou dopravu.
Paříž, Francie
V roce 2017 oznámilo francouzské hlavní město svůj záměr zakázat do roku 2024 vjezd aut na dieselový pohon na své území. Očekává se, že auta na plyn budou také postupně omezována a do roku 2030 zakázána úplně. Již v současnosti platí zákaz vjezdu vozidel starší výroby do centra Paříže během pracovních dnů. Podle společnosti Fast Company „pokud žijete v Paříži a přestanete do města jezdit autem, můžete získat náhradu v hodnotě až 700 dolarů na nákup jízdního kola, využití služeb car-sharing nebo zakoupení časové jízdenky veřejné dopravy. A jste-li majitelem malé firmy, radnice vám poskytne asi 10 000 dolarů na nákup dodávky nebo minibusu na elektrický pohon.“
Koncepce hlavních velkých křižovatek prošly proměnou, v současnosti zde mají přednost chodci. Přibyly i stovky kilometrů cyklopruhů. Město se zavázalo snížit do roku 2010 počet aut na svém území na polovinu. Jaro v Paříži bez smogu a hluku je ještě romantičtější.
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Strategie (Role města, tag2),
Design ulice (Dobrá praxe, tag25)
Aktuality
