26. 02. 2017
Hlavní město má první podklad pro tvorbu regulačního řádu, který by umožnil při vyhlášení smogových situací účinně regulovat automobilovou dopravu. Ta je v Praze největším zdrojem znečištění ovzduší. Rešerše srovnává dopravní opatření používaná evropskými zeměmi a městy k rychlému snížení znečišťujících látek v ovzduší při vzniku smogové situace.
„Díky odboru ochrany přírody máme k dispozici studii společnosti ATEM, která vypracovala rešerši o regulativních dopravních opatřeních aplikovatelných v podmínkách hlavního města při vzniku smogové situace,“uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.
Operativní opatření je možné rozdělit do následujících skupin:
Opatření na omezení vjezdu jsou uplatňována buď formou omezení určité skupiny vozidel s příslušným stářím a emisemi, nebo formou zákazu vjezdu části vozidel bez kvalitativního výběru. První způsob se využívá zejména tam, kde je zaveden systém emisních známek, popřípadě permanentních nebo dočasných nízkoemisních zón (příkladem je Francie, Itálie, Německo). Druhý způsob představuje redukci vjezdu na základě koncového čísla registrační značky vozidla a omezuje tak celkový počet automobilů bez ohledu na jejich emisní charakteristiky (příkladem je Španělsko, Norsko). Některá města kombinují oba výše zmíněné přístupy.
Druhým opatřením je omezení rychlosti v části města, popřípadě na hlavních komunikacích přivádějících dopravu do města (Grenoble, Madrid). Míra omezení rychlosti je pro vybraná města individuální.
Kromě omezování osobní, popřípadě nákladní, dopravy řada měst využívá městskou hromadnou dopravu v podobě navýšení spojů anebo snížení ceny za přepravu. Dále podporu elektromobilů a sdílení automobilů a některá města podporují nebo plánují umožnit práci z domu u zaměstnanců města nebo podporu cest do zaměstnání mimo dopravní špičku (Bergen, Stuttgart). Všechna města pak apelují na své obyvatele, aby využívali hromadnou dopravu místo osobních automobilů, a to i tam, kde žádná jiná opatření nezavádějí.
Hlavní město nyní bude vypracovávat další podklady a analýzy, které by určily, jaká opatření by byla vhodná konkrétně pro Prahu. Zde bude nutné brát v úvahu například skutečnost, že město nemá v současné době stanoveny nízkoemisní zóny, které mohou mít při omezování automobilové dopravy v době smogových situací významnou roli.
„Kvalita ovzduší v Praze se za poslední roky zlepšila. Snížily se hodnoty pro oxid dusičitý, pro těkavé organické látky i pro částice PM2,5. Nejméně příznivá je situace u částic PM10, kde je pokles zatím malý. Je stále třeba hledat cesty, jak dosáhnout nižších hodnot PM10 při extrémních smogových situacích. Zavedení regulačního řádu koncem tohoto roku tomu jistě napomůže,“ dodala radní Jana Plamínková.
Pozn.: částice polétavého prachu mají označení PM (z anglického particulate matter), jedná se o mikročástice v řádech mikrometrů; dle velikosti se setkáváme s PM10, PM 2,5 a PM 1,0.
Zdroj. Tisková zpráva z 23.2.2017, kterou naleznete v rubrice Tiskový servis na http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis
Aktuality
