02. 03. 2019
Nedávno byla zveřejněna novinka o zelenějším Trondheimu. Tentokrát se zaměříme ne jeho jediný aspekt. - v souvislosti s dopravou chce snížit emise CO2 o 20%. S takovým cílem se v Česku ovšem nepracuje. Je ale možnost to napravit a to díky tzv. Národního klimaticko-energetického plánu. Jedná se o hlavní metodu, kterou chce EU využít k dosažení stanovených cílů v oblasti změny klimatu. Stručně řečeno se všechny členské státy EU dohodly na tom, že každý členský stát by každých deset let měl vypracovat desetiletý plán, kterým stanoví, jakým způsobem bude plnit své závazky v oblasti klimatických změn (Klimaticko-energetické cíle 2030 a Pařížská dohoda). První národní plány se budou týkat období od roku 2021 do roku 2030, včetně perspektivy do roku 2050, která zajistí dlouhodobou konzistentnost politických cílů. První návrhy by měly přijít k 31. prosinci 2018 a Evropská komise je musí potvrdit nejpozději ke stejnému datu o rok později. ECF si zřetelně uvědomuje, že vzhledem k negativní stopě, kterou především od 90. let minulého století doprava zanechává, by cyklistika v plánech jednotlivých států EU mohla hrát zásadní roli. Potřeba vypracovat a realizovat národní klimaticko-energetické plány je tedy možnou cestou, jak by členské státy mohly zvýšit investice do projektů zaměřených na rozvoj cyklistiky, ale také motivací k legislativním změnám ve prospěch cyklistické dopravy.
Již několikrát jsme byli svědky opakovaných výzev směrem k sektoru dopravy, aby se intenzivněji podílel na plnění cílů, týkajících se snižování emisí skleníkových plynů; jako na klíčový sektor pro snižování těchto emisí nahlíží na sektor dopravy např. Deklarace z Grazu nebo Dlouhodobá strategie EK pro oblast klimatu. To samozřejmě není překvapením, když vezmeme v úvahu znepokojující zprávy o tom, že od roku 2013 se doprava podílela na zvýšení hladiny emisí skleníkových plynů o 7,44 %, což je naprosto neslučitelné s celosvětovým úsilím omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Následující graf uvádí údaje z jednotlivých států.
Domníváme se, že všechny výše uvedené faktory vytvářejí ideální příležitost pro to, abyste vyvíjeli určitý nátlak na vlády jednotlivých států ohledně aktivit podporujících rozvoj městské mobility, protože počínaje letošním prosincem máme přesně jeden rok na to, abychom jednali. Jde také o jedinečnou příležitost ukázat politikům, jaký dopad mají ambiciózní cíle v oblasti městské mobility na závazky, které vyplývají z národních klimaticko-energetických plánů. Nesmíme však podceňovat ani ty části legislativy, které se týkají hlášení údajů a předpovědí výše hladiny emisí. Pokud bude cyklistika přesně zobrazena v emisních modelech států EU, v budoucnu by mělo být mnohem snazší předkládat politikům argumenty ve prospěch cyklistické dopravy, protože oni budou mít k dispozici vlastní údaje, které potvrzují to, co my říkáme.
Časový harmonogram
Časový harmonogram přípravy a realizace národních klimaticko-energetických plánů je následující:
Cíle
Legislativa k NKEP obsahuje šest konkrétních cílů, které mají být naplněny do roku 2030 a jsou důležité pro oblast městské mobility:
Zdroj: dopis ECF, Brusel
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Emise a imise dopravy (Fakta a čísla, tag9),
Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)