12. 01. 2019
Jak zvýšit úspěšnost firmy? Pracujte na motivaci a výkonnosti vašich lidí. Jak dostat z našich lidí to nejlepší. Jak poznáme, že máme rezervy ve výkonnosti? Potřebujeme opravdu nové zaměstnance, nebo stávající tým může zvýšit svou efektivitu? Jak toho dosáhnout? Jednoduché nástroje pro řízení výkonu a podpory vnitřní motivace. Tak o tom byla včerejší přednáška na konferenci Trendy 2019.
Přednáška byla dobrá, profesionální, ale otázka zní jinak. Kdy profesionální lektoři začnou ve svých prezentacích hovořit o motivování svých zaměstnanců k aktivnějšími způsobu života. Copak nehovoří tisíce studií o tom, jak aktivní pohyb pomáhá člověku, včetně účinné prevenci proti stresu, kterýmu dnes tak všichni podléháme?
Z mnoha motivačních příběhů vybíráme článek z portálu SUSTRANS na téma: Na kole proti stresu: příběh Carole. Pravda, máme nyní leden, takže někdo může utrousit nějakou poznámku k počasí, ale článek lze vztáhnout i na jakékoliv jiné aktivity: rychlá chůze, běh, běh na běžkách, apod. A hlavně, článek je napsán jako inspirace pro lektory. Začněte hovořit o významu na pracovištích - přinese to firmám ekonomický užitek, kkdyž už všichni chtějí život převádět na finance.
Článek:
Když přemýšlíme o zdravotních přínosech fyzické aktivity, většina z nás si vybaví spíš fyzickou stránku jako úbytek váhy nebo lepší kondičku. Může být ale jízda na kole přínosná i pro naše psychické zdraví? Mnohé studie dokazují, že tělesnou aktivitu včetně chůze a jízdy na kole lze využít jako nástroje pro překonání, a dokonce i prevenci stresu, depresí a úzkostí. Podle Nadace pro duševní zdraví jde o nástroj stejně účinný jako léky a poradenství.
Podařilo se nám zastihnout Carole Jonesovou, učitelkou v důchodu, která nám řekla víc o svých zkušenostech s jízdou na kole v boji proti stresu.
Carole se k cyklistice dostala v 52 letech, když kvůli nadměrnému stresu nemohla chodit do práce.
„Byla jsem na neschopence asi půl roku,“ svěřila se. „Ve škole, kde jsem učila, proběhly nějaké změny, které znamenaly, že jsem musela cestovat mezi několika místy, a spolu se snižováním stavu a nadměrnou pracovní zátěží si to začalo vybírat svou daň – v té době zůstalo doma kvůli důsledkům stresu několik mých kolegů.
Hledala jsem nějakou pomoc, něco, co by mi pomohlo se uzdravit. Vážně jsem nechtěla brát léky, tak mi můj doktor doporučil pohyb, a tehdy jsem začala jezdit na kole.“
„Životní styl“
Jak Carole brzy zjistila, byl to pro ni ten pravý sport.
„Cyklistiku mám ráda, protože má jen velmi málo omezení,“ řekla nám. „Můžete jet tak daleko, jak vám to vyhovuje, kdykoliv během dne, sami nebo se skupinou přátel. Pro mě je to spíš společenská záležitost než soutěžení.
Z každé vyjížďky na kole se vracím domů plná energie. Do těla se vyplavují endorfiny a já se cítím dobře. Nebrala jsem žádná antidepresiva, ale užívala jsem přirozenou podporu pro dobrou náladu.
Jde prostě o skvělý způsob, jak uvolnit stres – svoboda pohybu, navíc venku na čerstvém vzduchu a na vlastní pohon.
Jízda na kole mi pomohla udržet se zdravá, zhubnout, a také potkávat se s lidmi. Není to jen koníček, je to způsob života – najezdím víc kilometrů na kole než autem.
Máte ze sebe dobrý pocit, a to je příjemné. Dokonce i zmoknout je fajn, když víte, že zase uschnete.“
Od návratu do sedla jízdního kola k dálkovým trasám
Aniž by předtím jezdila na kole nějak často, koupila si Carole své první kolo poté, co její prateta Madge ve 105 letech zemřela a zanechala jí nějaké peníze.
Hledala do začátku nějakou podporu, když narazila na centrum aktivní mobility Stockton Active Travel Hub. To bylo před deseti lety, a od té doby jede Carole stále vpřed.
„Vzala jsem si leták centra se seznamem plánovaných vyjížděk. Jedné jízdy jsem se zúčastnila, zaškrtla ji v seznamu, pak jsem vyjela na další a tak to začalo.
První jízda byla asi 16 km dlouhá a pamatuji si, že po návratu domů jsem hned volala mámě, abych se podělila o svůj úspěch. Řekla mi (jak už to matky dělávají), že to bylo moc dlouhé na ženu v mém věku.“
Počty najetých kilometrů od první vyjížďky v centru pomalu zvyšovala a pokračovala až k sólové jízdě napříč celou Británií, od Lands‘ End k John O’Groats (tzv. LEJOG).
Inspirovala ji také mapa Sustrans, kterou viděla v centru, a vydala se – opět sama a bez pomoci - na cyklostezku podél Severního moře, projela šest států během šesti týdnů a oslavila tak své šedesáté narozeniny.
Při těchto cestách jsem si skutečně dala do těla, ale cesta za hranice mé komfortní zóny – být zodpovědná za plánování trasy, hledat každou noc místo, kde přespím, a mluvit s lidmi, které jsem denně potkávala – to mi pomohlo zvýšit sebevědomí a objevit svět plný milých lidí,“ sdělila nám Carole.
„Vážně jsem si neuměla představit, že bych měla odvahu provést něco tak dobrodružného úplně sama. Cyklistika mi doslova otevřela úplně nový svět.“
„Ne všechny babičky jen pletou“
V centru měla Carole nejen možnost setkat se s podobně nastavenými lidmi, ale i příležitost naučit se, jak udržovat kolo provozuschopné.
„Pokud chcete začít s cyklistikou a nejste si jistí, zda umíte řešit případné technické problémy, doporučuji rozhodně začít ve skupině,“ říká Carole. „Nemusí jít o sportovce oblečené od hlavy až k patě do lycry, může to být nějaké společenské centrum nebo skupina.“
Zkuste také hledat aspoň základní kurzy, zaměřené na údržbu kola. Hodí se vědět, jak opravit propíchnutou duši nebo nasadit řetěz, budete si víc věřit, když někam pojedete sami. Jednou jsem seděla u čaje v kavárně v Norwichi, kam přišli dva mladíci a zeptali se dvou cyklistů-mužů, jestli umí opravit prasklý řetěz, protože ani jeden z mladíků to neuměl.
Pomalu jsem položila svůj šálek čaje a k jejich velkému údivu jsem řekla „Já vám to můžu opravit“. Byli v šoku, ale ulevilo se jim, protože mohli v klidu dojet na kolech domů. A já poznamenala „Ne všechny babičky jen pletou!“
Carole v současnosti přednáší o svých dobrodružných cestách pro různé skupiny zájemců.
Častokrát se stává, že starší dámy z řad publika nadšeně vyprávějí o tom, jak v mládí jezdily na kole po silnicích, kde nebylo moc aut, jak byla cyklistika populární víkendovou atrakcí, a také spousta Caroliných přátel by ráda naložila kolo do vlaku a vydala se na cesty.
„Obrovská intenzita motorové dopravy na silnicích a nedostatek cyklostezek v naší zemi mnoho lidí včetně dětí od jízdy na kole odrazuje,“ říká Carole.
„Cyklistika má tolik co nabídnout, ať už jde o udržování dobré kondice, podporu společenského života, redukci nadváhy nebo jako v mém případě úlevu od stresu a depresivních stavů bez nutnosti brát léky.
Já osobně mám přímou zkušenost s tím, jak může jízda na kole zlepšit vaše psychické i fyzické zdraví, proto je součástí mého poslání dostat na kolo víc dětí i jejich rodičů.“
https://www.sustrans.org.uk/what-you-can-do/inspiring-stories/cycling-relieve-stress-carols-story
Foto s laskavým svolením The Northern Echo.
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Zdraví a aktivní mobilita (Fakta a čísla, tag15),
Aktivní mobilita (Mezioborového plánování, tag17)
Aktuality
