17. 06. 2018
Viděli jste film Dukla 1961? Mě se líbil, ale líbila se mi ještě jedna věc. Uviděl jsem souvislost mezi filmem Dukla 1961 a Plánem udržitelné městské mobility. Na začátku je vždy intelektuál, akademik, výzkumník, který provede dobrou analýzu, má přehled a napíše dobrý a autentický scénář, či dobrý plán. Ale to nezaručilo úspěch filmu. Horníci, kteří situaci zažili, by poslali intelektuály někam. Aby byl film úspěšný, bylo třeba jej zašpinit a zjednodušit. Co pltí o filmu, platí o i plánu. Aby ho lidé přijali, Plán udržitelné městské mobility potřebuje také zašpinit a zjednodušit. A kde jsem se inspiroval?
Režisér David Ondříček o filmu mimo jiné řekl. „Velkou zásluhu na filmu mají producent Michal Reitler a scénaristi Jakub Režný a Matěj Podzimek. Pečlivě prostudovali. Oni jsou ale takoví intelektuálové, a když jsem scénář dostal do ruky, bylo to ještě moc akademický a chtělo to hodně zašpinit a zjednodušit. Měli jsme obrovskou kliku, že Martha Issová potkala Zdenu Miklušovou, maminku Roberta Mikluše, který hraje horníka Edu Slonku. Jeho táta je horník. A Zdena se pustila do scénáře a každou větu nám „přeložila“. Postava Marthy v jedné scéně třeba říká: „Můžeš ji vysvětlit, ať se neplete do věcí, po kterých ji nic není!“ A Zdena na to, že takhle by to neřekla, zamyslela a vzešĺo z toho: „Ať se nesere, po čem je ji hovno!“ Robert občas přišel s hrozně sprostýma výrazama – a i já jsem měl obavy, jestli to na Českou televizi není už trochu moc. Michal je ale natolik osvícený producent, ženám dal volnou ruku.“ (Lidové noviny, příloha, 15.6.2018)
Štítky:
Lidský rozměr (Mezioborového plánování, tag19)